V dobách našich babiček a dědečků (možná i za dob našich maminek a tatínků) bylo běžnou záležitostí, že měli partneři společné úspory. V té době se to většinou řešilo formou obálek. Každá obálka měla stanoven výdaj, který bude uhrazen úsporami z této obálky.
Ale jak je to s touto technikou dnes? Je stále používaná? Tato technika má své významné plusy, ale na druhou stranu i spoustu mínusů.
První bod nevím, zda zařadit k výhodě, či nevýhodě. Při tomto způsobu společného soužití je přehled o tom, za co jsou peníze utráceny a v jaké sumě. Může to být výhodou kvůli přehledu. Na druhou stranu, když chce partner koupit své partnerce například dárek k výročí, partnerka ví, že ty peníze utratil. Mohou kvůli tomu také vznikat hádky, protože když má partnerka přehled, může se například zlobit, že partner utrácí moc peněz v hospodě za pivo, nebo partner na partnerku, že si kupuje pořád nové boty i přesto, že jich má plný botník.
Výhodou může být stejný podíl obou partnerů na chodu domácnosti. V této době bývá ve zvyku, že většinu výdajů (ohledně bydlení) platí muž. To není úplně správné. Když se žena podílí na finančním chodu domácnosti, její partner si ji hned více váží.
Nevýhodou je to, že je tato technika obálek trošku zastaralá, protože žijeme v moderní době, kdy je nám chodí naše výplaty na běžný bankovní účet.
Závěrem napíši jen to, že jak se říká, nic se nesmí přehánět. Nejlepší alternativa je ta, když si partneři rozdělí, kdo a co platí, ale na druhou stranu má každý i své úspory, za které si může koupit vše, po čem jen touží. Partneři by měli žít v poklidné domácnosti, kdy se dokáží o takových věcech (které nemusí být každému příjemné) normálně bavit. Komunikace je jedním z nejdůležitějších faktorů ve vztahu, spolu s porozuměním, respektem, důvěrou a láskou.