Zkoušky z dospělosti

Střední generace, tedy dnešní čtyřicátníci a padesátníci, kteří mají děti ve věku, kdy se chystají k maturitě, mají pocit, a možná je ten pocit oprávněný, že za jejich časů učitelé děti dokázali naučit mnohem víc a tím je i lépe připravit na jedno z nejdůležitějších období v životě, kterým maturitní zkouška určitě je.
O maturitách se mluví každý rok, nic výrazného se nemění, někdy se může zdát, že je to jeden velký průšvih. Bohužel dnešní generace má výrazné nedostatky, co se týká znalostí mateřského jazyka, lépe na tom není ani co se týká matematiky.

Co za tímto problémem stojí? Je to laxnost ze strany studentů, lhostejnost učitelů nebo těžké zadání maturitních otázek?
Bez přípravy a učení se obejde opravdu jen málokdo, a myslet si, že během několika dnů se dá zvládnout učivo za předchozí roky, je více než naivní. Bohužel velké procento maturantů nezvládlo český jazyk, problémy dělaly hlavně didaktické testy, ještě horší to bylo s matematikou, necelých deset procent jí nedalo. Dalším problematickým předmětem je pak cizí jazyk. Ti, kteří příliš neholdovali matematice, mohli volit němčinu, angličtinu nebo jiný jazyk.
Bohužel ani velká část těch, co tzv. prolezli, se nemohou chlubit dobrým ohodnocením. Necelá třetina skončila s dostatečnou nebo dobrou.
Otázka je, kde hledat příčinu, asi bude vina tak trochu na všech stranách, na tom, že studenti nevěnují dostatek času přípravě, špatné osnovy, ne příliš fundovaný výklad učitele. Z dob svých studií si jistě každý vzpomene na vyučujícího, kterému toto povolání nebylo evidentně blízké a bohužel se to podepsalo i na přístupu žáků ke studiu.  

Špatné výsledky nejsou jen doménou učebních oborů s maturitou, ale i gymnázií nebo středních škol, kde se předpokládá, že budou znalosti nadprůměrné.
Nezbývá než doufat, že situace do budoucna zlepší a že školy budou opouštět ti, pro které není čeština cizím jazykem a matematika cizím slovem.